Nof Ajalon (Nof Ayalon)
Nof Ajalon ( נוף איילון, doslova „Vyhlídka na Ajalon“, v oficiálním přepisu do angličtiny Nof Ayyalon, přepisováno též Nof Ayalon) je vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) v Izraeli, v Centrálním distriktu, v Oblastní radě Gezer.
Leží v nadmořské výšce 195 metrů na pomezí hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížiny a regionu Šefela, na dotyku mezi územím Izraele v mezinárodně uznávaných hranicích a územím nikoho, které do roku 1967 oddělovalo Izrael a Západní břeh Jordánu v prostoru Latrunu. Společně se sousedním kibucem Ša'alvim vytváří souvislý stavební celek. Jihozápadně od vesnice protéká Nachal Ajalon.
Obec se nachází 28 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 30 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 25 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému. Nof Ajalon obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.
Nof Ajalon je na dopravní síť napojen pomocí místní komunikace, jež vede do nedalekého města Modi'in-Makabim-Re'ut. Jihozápadně od obce probíhá dálnice číslo 1 spojující Tel Aviv a Jeruzalém.
Leží v nadmořské výšce 195 metrů na pomezí hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížiny a regionu Šefela, na dotyku mezi územím Izraele v mezinárodně uznávaných hranicích a územím nikoho, které do roku 1967 oddělovalo Izrael a Západní břeh Jordánu v prostoru Latrunu. Společně se sousedním kibucem Ša'alvim vytváří souvislý stavební celek. Jihozápadně od vesnice protéká Nachal Ajalon.
Obec se nachází 28 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 30 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 25 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému. Nof Ajalon obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.
Nof Ajalon je na dopravní síť napojen pomocí místní komunikace, jež vede do nedalekého města Modi'in-Makabim-Re'ut. Jihozápadně od obce probíhá dálnice číslo 1 spojující Tel Aviv a Jeruzalém.
Mapa - Nof Ajalon (Nof Ayalon)
Mapa
Státní území - Izrael
Izraelská vlajka |
Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
ILS | Nový izraelský šekel (Israeli new shekel) | ₪ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |
HE | Hebrejština (Hebrew language) |